Rádcovský kurz
27.3. – 29.3. 2009 Praha
Kmenová účast: Alex, Ellie, Mates, Stehlíček, Míša
Pátek:
Sešlo se nás celkem 10 a v tomhle počtu jsme se nasáčkovali do 2 aut. Když říkám nasáčkovali tak myslím do slova J a vyrazili směr Praha. No hned první zastávka byla ani jsme nevyjeli z Brna, ale byla nezbytná, museli jsme nakoupit nějaké jídlo. A potom už jsme se napojili na dálnicu a frčeli až do Prahy. Bohužel navigace zradila, trošku jsme bloudili v Praze, párkrát jsme se otočili na kruháču, vjeli do zákazu, ale vyměnili jsme navigátora a už to bylo v pohodě. Dorazili jsme na určené místo, vytahali všechny nezbytný věci a šli se podívat na to naše ubytování. Večer postupoval a najednou si náš nejmenovaný „šéf„ akce uvědomil, že nechal všecky dokumenty k zítřejší přednášce doma. Ale hlavu doma nezapomněl Naštěstí má v Praze známý, zavolal jim a už se jelo stahovat z počítače do počítače. Jakmile bylo všecko připraveno na zítřejší den šlo se spát.
Sobota:
Ráno vstával každý jinak, já osobně trošku pozděj, takže nemůžu sdělit v kolik začínala přednáška o zdravovědě ani o čem přesně byla, ale určitě byla poučná. Zašla jsem tam až ke konci a viděla něco málo, co se naučili, např. mašličky na ránu, znehybnit ruku trojcípým šátkem, atd. Přednáška skončila, naobědvali jsme se a šli se namaskovat na určené místo v parku. Bylo tam dost zranění, např. odřenina, popálenina, střepy v ruce a trošku drsnější tepenné krvácení a ještě další. Po namaskování jsme zavolali a mohlo se jít ošetřovat. No nechtěla bych být v kůži těch zachránců, tolik zraněných lidí rozsetých po palouku a na kraji lesa. Koho ošetřit jako prvního, kdo je na tom nejhůř? Ale poprali se s tím dobře, ošetřeni jsme byli všichni. Po ošetření jsme se odebrali zpátky a rozebírali jsme každé zranění zvlášť, jak by mělo být správně ošetřeno. Na konci se rozdalo pár osvědčení a zachránci mohli frčet domů. No a my jsme osiřeli, přemýšleli jsme co s večerem a tak jsme vyrazili do víru Prahy. Po nějakým tom pivku a dlabancu jsme se vrátili zpět a šli spát.
Neděle:
Ráno jsme vstali, tradičně každý v jiný čas, posnídali, ten na koho nic nezbylo měl smůlu a začli balit na odjezd. Dali jsme to tam jakš takš do pucu a vyrazili do Brna. Cesta proběhla v pohodě už žádné bloudění. S někým jsme se rozloučili, pár si nás šlo sednout na pozdní obídek a pak každý frčel svým směrem. Míša P.S.: Kmen Renegades děkuje všem figurantům, kteří se akce zůčastnily.
Yaplík