Maskovačka aneb jak se nechat zmasakrovat

kmenová účast: Alex, Ellie, Mates, Stehlíček

čas a místo konání: 4.7. - 6.7. 2008 Křtiny, Valdíkov

Maskovačka je akce zaměřená na poskytování první pomoci v terénu.

Pátek:

Po srazu ve Křtinách jsme vyrazili do zdejších lesů, abychom našli „nechtěné“ účastníky naší nehody.  Štěstí nám přálo a správný tábor jsme našli hned napodruhé. Ve 21:00 jsme se začali maskovat nebo lépe řečeno masakrovat. Před desátou jsme byli již připraveni na svých místech a celá akce mohla začít. Ještě obohatit rány notnou dávkou „krve“ a hysterka mohla vyrazit. Zanedlouho se objevily první kužele světel z baterek. K dokonalosti chyběla už jen rafinovaně umístěná dýmovnice pod motor auta nádherně umístěného před vzrostlý strom. Nechtěl bych být v kůži příchozích. Pohled, který se jim naskytl, byl jistě zajímavý. Nějaká ta zlomená klíční kost, decentní klacík trčící z nohy, spousta krve a jako třešnička na dortu opilý řidič v bezvědomí. Do toho dne jsme si myslel že není možné někoho zabít dvakrát během patnácti minut.  Po ošetření a usmrcení některých účastníků nehody následoval krátký rozbor způsobu ošetření a vysvětlení správného postupu. Následovalo uklizení nehody, umytí „raněných“, večeře (no kolem půlnoci to už myslím ani večeře není) a hurá do spacáku. Taková nehoda člověka pořádně unaví.

Sobota:

Na programu dne byla prezentace, kde si mohli skauti a roveři osvěžit nebo se přiučit novým věcem při poskytování první pomoci.

Následovala cesta do Třebíče, kde jsme se královsky naobědvali v místním pohostinství. Vzhledem k tomu že nás netížil čas, navštívili jsme zde baziliku sv. Prokopa. Neříkám, že prohlídka baziliky nebyla krásná a poučná, ale vdechování helia z balonků, které rozdávaly na nádvoří před bazilikou nás některé naplňovalo více. Ještě vdech posledních zbytků helia zbylých v téměř vyfouklém balónku a vyrazili jsme opět na cestu do nedalekého Valdíkova, kde se nacházel tábor našich dalších obětí.  Rychle se vykoupat v rybníčku a zase hurá do práce. Auto „nabourat“ do stromu, připravit zranění a už jen čekat na vystrašené pohledy příchozích. Nesměl chybět cyklista ležící na balvanu, rozseklé čelo, poranění páteře, zlomená klíční kost, řidič v bezvědomí a aby toho nebylo málo opilý spolujezdec s poraněnou rukou.  Málem bych zapomněl na hysterku poletující okolo J

Neděle:

Dnešní den byl opět ve znamení přednášky poskytování první pomoci. Po výborném obědě jsme si sbalili svých pár švestek a hurá domů. Cestou jsme se stavili na palačinky u jedněch nejmenovaných členů kmene (mimochodem byly výborný Ellie J).

Stehlíček

Kapka 2008

kmenová účast: Mates

čas a místo konání: 14.6.2008 Katolický dům v Blansku

KAPKA je humanitární akce Nadace pro transplantace kostní dřeně a Junáka, svazu skautů a skautek ČR.

Jejím cílem je pomoci lidem postiženým nemocemi krvetvorby, například leukémií, a to jak získáváním finančních prostředků, tak prezentací činnosti Nadace.

Desítky a možná i stovky roverů a rangrs v celé republice se každoročně připojují k akci s názvem KAPKA. Jedná se o nadaci podporující transplantaci kostní dřeně. Akce probíhá celý víkend na benzinkách kde „Kapkaři“ umívají přijíždějícím řidičům okna na jejich miláčcích, informují o nadaci a zároveň vybírají příspěvky do pokladniček.

Letošní Kapka proběhla o víkendu 20. – 22.6.2008 … a však netradiční letní ples pro Kapku proběhl o týden dřív v sobotu 14.6.2008. Konal se v katolickém domě v Blansku. K poselchu a tanci hrála skupina Trio Ametyst. Byl za pomocí sponzorů byla zajištěna bohatá tombola a nechyběl ani kulturní program v podobě dvou vystoupení břišních tanečnic. Po celou dobu plesu byla zajištěna i výborný čajovna kde se dalo i něco dobrého zakousnout.

Ples se podle mého názoru velice vydařil...zábava probíhala v plném proudu do ranních hodin. Pro nadaci Kapka se vybralo okolo 10000kč. Během týdne se ještě vybíralo například na koncertě Jarka Nohavici a pak samozřejmě celý další víkend na benzinkách…z Blanska nakonec odešlo okolo 40000kč.

Velké díky patří všem kteří svým příspěvkem pomohli těm kteří to opravdu potřebují a také velké poděkování všem těm kteří se po celé republice do projektu Kapka zapojili…

Mates

Muzejní noc v Brně

kmenová účast: Alex, Ellie, Mates

čas a místo konání: 24.5. 2008 Brno

Kulturní akce města Brna a okolí. Volný vstup do:  15 institucí, 13 muzeí, 9 galerií, 3 kostely,

3 věže, 2 knihovny a 1 hvězdárna. Tento 4. ročník byl pod záštitou Moravská galerie v Brně.

Z pestrého programu jsem demokraticky vybrala J :

-         prohlídka zrekonstruovaného Anthroposu a mamuta s mamuťátkem, koncert afrických bubnů

-         Palác šlechtičen (Etnografický ústav) – výstava LEGO

-         Místodržitelský palác – moje chyba špatně jsem se informovala o programu, který zde měl probíhat, nebylo to malování na tělo, ale výroba masek L; náhradní program bylo čekání na slíbené překvapení v 23:00. Překvapením bylo vystoupení šermířské skupiny – fireshow – tanec s hořícími vějíři, ohnivé koule a plivání ohně.

Akci jsme zakončili jídlem a rozjezdem domů.

http://www.brnenskamuzejninoc.cz/

Olympiáda

kmenová účast: Ellie

čas a místo konání: 17.5. 2008  Brno, Tyršův stadion

Akce prověřující fyzickou zdatnost skautů a skautek v klasických atletických disciplínách.

Pořádalo naše středisko. Akce nebyla omezená jen na členy Junáka (všechny skautské organizace).

Akce měla začínat v 10 hodin registrací účastníků. Začátek se opozdil pro konání sokolských přeborů. Disciplíny se trochu lišily s věkem účastníků. Běh – vytrvalost, různé délky; Hod krikeťákem/vrh koulí; skok do výšky; výskok; skok do dálky; universální sportovec/kyně – hodnocení dle, mě utajeného, sofistikovaného přepočtu. Byly uděleny medaile a diplomy. Konec akce kolem páté hodiny.

Klíč 2008

kmenová účast: Ellie, Mates

čas a místo konání: 28.4. - 4.5. 2008 Plzeň

Klíč 2008 je první novodobé české národní jamboree, čili skautské setkání skautům a skautkám ve věku 10 – 16 let z celé České republiky a v redukované míře i ze spřátelených oddílů ze zahraničí (Německo, Polsko, Francie, Rusko).

Přípravy na tuto akci pro nás začaly již na podzim minulého roku. Přihlásili jsme se do TA sekce (ticket aktivity). Pod vedením našeho bílého Hobita jsme připravovali „sportovní“ aktivity pro účastníky na čtvrteční a páteční program. Měsíc před samotnou akcí probíhal seznamovací a přípravný víkend konaný v jedné plzeňské škole nedaleko od samotného místa konání Klíče 2008. Zde se dolaďovaly poslední maličkosti programů a organizace, simulace průběhu komunikace subcampchefů s vedoucími jednotlivých výprav, návštěva místa konaní.

Pro některé servisáky začal Klíč již v pátek nebo sobotu (25./26.4), kdy začala stavěčka. Nezúčastnila jsem se pro krytí s bráchovou svatbou. Nejpozdější termín pro příjezd byl v úterý do 8. Mates ho zvládl, no já skoro taky J

A teď začíná práce. Během středy se začínají budovat Vesnice, naše TA a další potřebný věci. Konečně poznáváme všechny servisáky v naší sekci. Účastníci se začínají sjíždět kolem páté. Slavnostní ceremoniál, který celé jamboree zahajoval, představil myšlenku zavádění nových stezek do činnosti oddílů (symbolické otevírání dveří – 6 polí = 6 okruhů nových stezek). Maskotem jamboree se stal VLK.

Ve čtvrtek se rozběhl program již naplno. Pro nás to znamenalo mít nachystané stanoviště s příslušnými odpovědnými zelenými servisáky. Všechno šlo až moc dobře, žádné velké komplikace, doufám, že si všichni užili. Jednotlivé výpravy navštěvovali v programových blocích aktivity které si den před tím zapsaly (vesnice, TA, nebo doprovodný program). Večer byl volný program i pro nás servisáky (film, čajovna, krčma, rukodělky, diskuse, deskovky, spánek …).

Pátek probíhal ve stejném duchu jako čtvrtek, vše běželo ještě líp po zkušenostech z minulého den. Jen chvílemi byl program přerušován deštěm. 

V sobotu jsme někteří dostali volno a tak jsme mohli shlédnout kulturní zajímavosti Plzně a program připravený pro veřejnost, jak ve městě tak v ZOO. Z nedostatku času (do jedné hodiny) jsme stihli navštívit: zpřístupněné podzemí Plzně, pivovarské muzeum, vyhlídkovou věž a okolní parky (poznámka NETRHAT TULIPÁNY J ). Po návratu do campu začalo pomalé bourání nepotřebných staveb.

Neděle byla ve znamení velké bojové hry Statego. A po ní už odjezd účastníků, bourání a konečný úklid, odjezd servisáků.

http://www.klic2008.cz/

Honba za hustě napruzeným prasátkem

kmenová účast: Alex, Ellie, Mates, Stehlíček

čas a místo konání: 11.4. - 13.4. 2008 Ochoz u Brna

Jak to všechno začalo? Když se prasátko stalo roverem, bylo znechuceno první schůzkou. To co vidělo ho šokovalo. A není divu, že se opět hustě naprudilo. Je jen na nás abychom mu ukázali o čem je rovering a opět si prasátko udobřili.

Pátek:

Po strastiplné cestě jsme konečně dorazili do Ochoze u Brna. Před námi se otevřela brána Horního mlýna, kde jsme strávili tři dny plné dobrodružství.  Po seznamovací hře byl směle zahájen program a účastníci prošli sérii zkoušek vyžadujících nejen rovnováhu a jistotu ve svém kroku, ale i schopnost týmové spolupráce.

Sobota:

Po deštivé noci (pořád přemýšlím koho to napadlo spát venku) jsme časně ráno vyrazili na předem připravená stanoviště, kde jsme netrpělivě očekávali příchod prvního týmu. Jednotlivé týmy procházely stanoviště, které symbolizovaly mimo jiné odvahu, chytrost a hbitost.  Po skončení akce a spočítání všech účastníků (orientační nesmysl může mít každý) následovaly prezentace jednotlivých kmenů, zhlédnutí videa z celodenního zápolení se sebou samým a nesměl chybět ani táborák spojený s opékáním párků.

Neděle:

Dopoledne jsme si zahráli hru ve stylu mafie, která byla započata sehranou scénkou.  Po nejhorší části celé akce a to úklidu jsme se opět rozutekli, abychom se za rok mohli zase sejít.

A co na závěr? Prasátko jsme si udobřili. Ukázali jsme mu, že roverské cíle a ideály nejsou jen tak ledajaké a jak s nimi naloží je jen na něm. 

Stehlíček

Elixír 2008

kmenová účast: Ellie

čas a místo konání: 25. - 27.1. 2008 Brno

Vzdělávací akce určená pro všechny, kdo vedou skautské oddíly nebo při jejich vedení pomáhají.

Úvodní slovo akce bylo formou motivační prezentace k tématu skauting má už 100 let, potřeba dalšího rozvoje – nové stezky. Prezentace, která se bohužel hodně trhala, byla fakt působivá. Program elixíru dle rozhovorů s ostatními probíhal podobně jako předchozí ročníky. Na konkrétní programové bloky se účastníci přihlašovali přes internetové stránky akce. Účastníci byli ubytováni v třídách církevní školy na Lerchově a program probíhal na BiGy. Nemůžu mluvit za všechny, ale moje očekávání elixír splnil. Nabilo mě to novou energií.

Byla jsem na přednáškách:

Sobota:

-         Jak zavádím stezku já [Skippy - Magdaléna Žárská a hosté]- nový pohled nové stezky, diskuse s testovacími oddíly. Program je takový jak se připraví, jak schopný je vedoucí dětí, jak je dokáže namotivovat, jak se k tomu postaví;

-         Dobročinné a veřejně prospěšné akce v činnosti oddílu [Kosmič - Miroslav Parvonič]- vzal tuto přednášku na poslední chvíli, tak byla trochu chaotičtější, nicméně mám o dané problematice více informací, a mám je i lépe seřazené;

-          Romský skauting [Ben - Martin Němec]- na této přednášce sem se potkala s Dominikou, která se slovenskými romskými skauty spolupracuje. Romský skauting je odlišný od skautingu u nás, ale hodně těm dětem dává, viz reportáž na markýze z jejich táboru, kterou nám tam také pouštěli. Pro romské děti skauting je vlastně všechno, ve skautu se učí, chodí na výpravy, učí slušnému chování ... je výborné, že iniciativa vzešla i od romských vůdců, kteří jsou hodně dětem příkladem. Ben se svým týmem se pokoušel zavést romský skauting i u nás, bohužel se mu tento projekt nezdařil, šel totiž cestou shora dolů, a né jak na Slovensku zdola nahoru. Jako hosté přijeli 3 romští slovenští vůdci a jeden slovenský skaut. Pro mě to byla jedna z nejlepších přednášek;

-         oběd: smažák s bramborem :)

-         trocha relaxace s 1. vyd. překladu B.P. skauting for boys v improvizované čajovně, k čajovně bych měla pár výhrad, mohla být trochu lépe naaranžovaná, ale čaje tam měli po 25 za celou konvičku, výběr asi z 15 čajů, černý ovocný i zelený;

-         Skautské vzdělávání [Op - Pavel Černý]- moc nového sem se tady nedověděla, ale povykládali jsme si o experimentální vůdcovské zkoušce, pro mě o docela aktuálním tématu, dostali jsme přehled vzdělávacích akcí;

-         Jak uvádět simulační hry a hry s hraním rolí [Jan Činčera ]- myslela sem si že sem si zapsala něco jiného, ale nevadí, už vím co jsou to simulační hry :)

-         Dotace - moje možnosti [Bořek Slunéčko ]- v podstatě mi ještě jednou zopakovali to co už sem věděla, ale dostala sem odkazy na to co je důležité vědět, nějaké příklady ..., v případě i že se můžu rovnou obrátit na něho, že mi pošlou projekty, které byly schválené;

-         následovala garden party volný prostor pro diskuzi;

-         večerní program sem si dala Výtvarná dílna I a II holky to měli nachystaný dobře, jen mi chyběla nějaká instruktáž, více zapojení instruktorek s pomocí při výrobě; pro mě nový prvek byl dešťová hůl, musela sem si ji vyrobit, a protože jedna nikdy nestačí mám pro ni i druhou kamarádku, škoda jen že když jsem si pak přenášela věci z rukodělek do druhé budovy, byla sem jak vánoční stromeček :), šak mě znáte, spadl mi malovaný svícen ze sádry na schodech :(, nebojte utrpěl jen malé opravitelné zranění;

Neděle:

-         Zvládání skupiny v krizové situaci, rozhodování v krizi [Tomáš Povýšil ]- této přednášce bych dala podtitulek aneb co vše vám děti mohou připravit za překvapení :) zajímavé krizové situace, poučení pro práci s dětmi a nepřízní počasí;

-          Děti potřebují hranice [Brčko - Barbora Kolářová ]- moc nového sem se nedověděla, ale zajímavé bylo srovnávání jednotlivých táborových a jiných řádů účastníků této přednášky;

-         Děláme projekty [Peťa - Petra Frühbauerová ]- můj druhý překlep, opět sem si myslela, že uslyším něco jiného :), ale i přednáška s novým významem mě zaujala, byla o jiném stylu přípravy programu na schůzky, je to styl vedení, kdy jsou děti vedeni k větší samostatnosti, jsou jim předkládány kostry "projektů", osnovy, a děti sami si určí který projekt budou společně na schůzkách i mimo ni vypracovávat, kdo co bude mít na starosti, důležité je, že tento typ vedení počítá i se zpětnou vazbou po projektu si děti zhodnotí jak se jim povedl co by mohly příště zlepšit ... nájezd na tento typ vedení je pomalý, ale až se rozeběhne tak je k nezastavení :) dobře se dají uplatnit v tomto stylu vedení nové stezky ;

kolem 12 byla akce ukočena

více informací na : http://www.skaut.cz/elixir/

Anapurna 2007

kmenová účast: Alex, Mates

čas a místo konání: 7.12. – 9.12. 2007 Jilemnice

„Chceš se seznámit se spoustou báječných lidí? Chceš si užít správné legrace, přátelství a šáhnout si na dno svých sil a poznat nepoznané? Chceš? Pak ti opravdu nezbývá nic jiného, než přijet na skvělou roverskou zimní akci anapurna v Jilemnici!!!“

Správný rover nemá zahálet ani v zimě a protože já i Mates máme rádi zimní přírodu, rozhodli jsme se navštívit naše bratry a sestry na úpatí Krkonoš. Propagační leták sliboval závěje, drsnou horskou přírodu a program, který nám umožní sáhnout si až na dno svých sil. S troškou obav jsme proto pečlivě zabalil veškerou zimní výbavu a společně s Matesem jsme vyrazili na cestu. Čím víc jsme se ale blížili k cíli hustým deštěm, tím nám bylo jasnější, že závěje sněhu do půl těla letos bohužel nehrozí.  Počasí ale nikdo neovlivní a tak jsem se o to víc těšil na program.

Jilemničtí skauti mají prostorný skautský domov, kde jsme se seznámili asi s třicítkou účastníku a prožili příjemný večer a úvodní soutěž, která kvůli vytrvalému dešti byla spíše symbolická.

Druhý den nám ukázal i sluníčko a program nás vyslal do okolí Jilemnice pátrat po ztracených divech světa. Úkol mám měla znepříjemňovat skupinka záškodníku. Prostor pro hru byl však rozsáhlý, záškodníků málo a ukrytý div světa jsme odhalili hned na prvním stanovišti. Úkol byl splněn a k hranicím svých možností jsem se ani zdaleka nepřiblížil. Nezbylo než se kochat krásným dne v podhůří a vychutnávat čistý vzduch.

Anapurna mě letos ukázala přívětivou tvář a zkratku na vrcholek. Možná dílem náhody, možná dobře zvolenou taktikou. Nutno přiznat, že ostatní se zapotili a hlavně prošli mnohem víc. Ja osobně jsem si výlet do přírody užil, poznal nové tváře a navázal zajímavá přátelství, škoda jen, že největší výzvou a Anapurny byla cesta tam, kterou provázel silný déšť a cesta zpět pro změnu okořeněnou sněhovou vánicí.

Alexandr

HELP 2007

kmenová účast: Alex, Mates, Stehlíček

čas a místo konání: 14.9. – 16.9. 2007 Vsetín

HELP - největší polní hra v ČR! Roverská bojová hra

Velitelský čas 16:00:00, posádka vozu A vyráží vstříc bojovému úkolu zachránit zraněné pasažéry havarovaného letadla a zmocnit se tajného materiálu na jeho palubě. Plně naloženi a dobře naladěni ukrajujeme kilometry, které nás dělí od Vsetína. Těsně před cílem se setkáváme se zbytkem našeho týmu a už společně vjíždíme do prostoru skautské základny. Vypadá to tu opravdu jako v bojové zóně. Všude spousta lidí, aut, zmatku, ve vzduchu je cítit napětí. Něco se opravdu chystá. Kvapně se blíží půlnoc a tím i začátek samotné hry. Ještě poslední úpravy výstroje, vyhodit sedadla z auta a napěchovat se do něj jako sardinky a můžeme vyrazit na naše výchozí stanoviště.

Je tma a mi ztracení uprostřed neznámé krajiny vzdáváme všechny pokusy ještě před hrou obhlédnout terén a všechny své síly upínáme k nalezení naší startovní pozice. Nakonec se nám to s vypětím všech sil podařilo. Je půlnoc. Hra začíná. Poslední taktické pokyny, zkouška spojení hurá vstříc dobrodružství, které ukrývá okolní hustý les a kopcovitá krajina. Najít v noci v neznámém terénu havarované letadlo, není jen tak. Naše očekávání velkého ozářeného místa se velice brzo ukázalo jako víc než naivní. Záře uprostřed lesa je jen tábor nepřátelských vojáků a tak nezbude nic jiného než pokračovat v pátrání.

Pomalu se rozednívá. Pořad častěji narážíme na hloučky vojáků ale i hráčů, lesem se stále častěji rozléhají výbuchy simulované střelby. Je víc než jasné, že se věci daly do pohybu. Volný pohyb po lese je stále obtížnější obzvlášť pro osamoceného pěšáka. Proto se znovu dáváme všichni dohromady. Vojáci zde něco hlídají a je potřeba zjistit co.

Ani nám se nevyhnul střed s nepřítelem. S větším čí menším úspěchem jej zvládáme. Ztráty jsou na obou stranách. Je proto potřeba doplnit síly, přeskupit se a jít znovu do akce. Naše úsilí je brzo oceněno úspěchem. Letadlo je lokalizováno! Ta lehčí část úkolu je za námi. Teď jen vymyslet bezpečný způsob jak zachránit co nejvíc zraněných a vyhnout se hlídkám při zpáteční cestě z nepřátelského území. Jak rychle zjistíme, boj není možný. Nepřítel má velkou převahu. Ale i tak hrstce přeživších podařilo uniknout se zraněnými a tajným materiálem z největšího nebezpečí. Zbytek z nás „padl“ nebo se dostal do zajetí. Bude trvat než se opět zformujeme a pokusíme se o záchranu  znovu, zvlášť, když sil už mnoho nezbývá…

Pomalu končí hra a s ní i dlouhý den. Návrat do tábora, kde už na nás čeká tepla polévka, je velice příjemný. Teď už zbývá jediné, zjistit zda jsme obstáli. Podle mého názoru se nám to podařilo. 7. místo na nováčky v konkurenci víc než 40 týmů se dá směle označit za úspěch.

Alexandr

Úsvit skautingu

kmenová účast: Alex, Ellie, Mates, Stehlíček

čas a místo konání: 31.7. – 1.8. 2007

„Píše se datum 1.srpna roku 1907. Robert Baden Powell troubí v osm ráno na ostrově Brownsea rok kudu. Zahajuje tím nejen první den na prvním skautském táboře na světě ale zahajuje tím skautskou činnost pro celý svět. „

Dnes 31. července 2007 se vydává skupinka roverů a rangers z Křepic společně se členy právě vznikajícího roverského kmene Renegades z Brna na kopec Petrovec u obce Budíškovice ležící nedaleko tábora Křepického oddílu Gaudete. Na vrchol kopce se nás ten večer vydalo asi deset. Po příchodu na vrchol kopce se rozdělal oheň, připravil se rošt a mohlo se začít kuchtit. Úmysl celé akce byl ten, aby se posedělo, pojedlo a hlavně tímto způsobem poděkovalo roverům, kteří velice pomáhali během celého tábora. Někdo si to také mohl vysvětlit tím, že pořádáme oslavu na ukončení prvních 100 let co existuje skauting a mohl mít také pravdu. Hlavní část celé akce se odehrávala ráno

Asi v 7:45 dorazil zbytek celého oddílu na vrchol kopce, kde se vše odehrávalo. Utvořili jsme dva kruhy. Vnitřní tvořili vlčata a světlušky a ve vnějším kruhu se spojili skautky, skauti a R&R. A pak to všechno mohlo začít…

Nyní se píše datum 1. srpna roku 2007 a je 8:00hod….přesně o 100 let později, co Robert Baden Powell na ostrově Brownsea zatroubil na roh kudu a dal tím život skautingu. I my jsem se sešli společně abychom toto velké výročí společně oslavili. Nebyli jsem sami. V celé republice vítalo společně nový skautský úsvit stovky sester a bratrů. Stejně tak jako v dalších 216 zemích. Milionkrát, stejně jak u nás, zazněly slova skautského slibu…